Nejlepší místečko o koních

Jezdectví+povely

Jezdectví+povely

Základní sed jezdce

Správný sed na koni je odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:

  • délky paže
  • volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku
  • délku určí cvičitel

    Správný sed jezdce by měl vypadat takto:
  • hlava vzpřímená s pohledem dopředu
  • trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti.
  • ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník
  • paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže
  • sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu
  • stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu
  • holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku
  • paty prošláplé, špička mírně od koně
  • záda vyztužená v kříži
  • ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce

    Nejčastější chyby v sedu jezdce jsou:
  • hlava obrácená k zemi
  • kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď
  • lokty od těla
  • ruka a palce ve vodorovné poloze
  • vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany)
  • nepřiložené stehno s koleno
  • špička příliš odvrácená od koně, držení patou
  • nadměrné vychýlení svislé osy těla
  • holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu


    Působení na koně

    1. SEDEM
  • vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně.

    2. HOLENÍ
  • jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze.

    3. OTĚŽÍ
  • jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu.

    4. HLASEM
  • u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně.

    5. BIČÍKEM
  • plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti.

    6. JEZDECKÝM TAKTEM
  • je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.
    Nadměrné užívání bičíku, hrubé zacházení s koněm k dobrému jezdci nepatří. Musíme citlivě rozlišit zda se u koně jedná o nepochopení pomůcky nebo o vzdorovitost.