Nejlepší místečko o koních

- divoký koně

Waldemar Matuška – Divoký koně

 

Když horkou nocí běží stádo divokých koňů
volně bez otěží, volně po kaňonu.
 R: Já  nemohu, nemohu spát,
    musím se na cestu dát.
    V žilách mi zvoní krev divokých koní
    a do uší hučí jak vodopád,
    la-la-lá, lá-la-la, la-la-lá,
    la-la-la-la-la-la, la-la-la-la-lá,
    la-la-lá, lá-la-la, la-la-lá,
    la-la-lá, la-la-lá,
    la-la-lá, jupijáj,  jupijou.
 Jak řeka v době tání, když se v peřejích řítí
není k osedlání, kdo chce volně žíti.
 R: Já nemohu ...
 A nikdo nezastaví stádo když nocí pádí,
koho z vás to baví, ten ať se se mnou vsadí,
 R: že nemohu, nemohu spát,
    musím se na cestu dát.
    V žilách mi zvoní krev divokých koní
    a do uší hučí jak vodopád,
    la-la-lá, lá-la-la-la-la-lá,
 la-la-lá, la-la-lá, la-la-lá,
    jupijjáj, jupijou.